Apple oznámil na WWDC 2018 zpřísnění bezpečnostních pravidel spouštění software vyžadováním tzv. notarizace. Od operačního systému macOS 10.14.5 tak nebude stačit již vyžadovaný digitální podpis a všechny nové nebo aktualizované doplňky jádra a veškerý software od nově registrovaných vývojářů musí být notarizován. V budoucích verzích macOS bude notarizace vyžadována pro veškerý software. 

Co je notarizace?

Notarizace je proces, který na jedné straně dává uživatelům větší jistotu, že stažený software je bezpečný a na straně druhé vývojářům, že jejich kód neobsahuje žádné problematické části. Nepleťme si ale notarizaci se systémem kontroly aplikací App Review. Notarizační servery jsou automatizované systémy, které hledají v zaslaných binárních souborech potencionálně škodlivý kód a kontrolují, jestli nenastal problém s digitálními podpisy.

Výsledky těchto testů jsou dostupné tedy poměrně rychle. Pokud je vše v pořádku, systém vygeneruje razítko, které připojí k softwaru. Stejné razítko vloží do online databáze pro Gatekeeper. Pokud uživatel instaluje software poprvé, přidělené razítko (buď připojené k softwaru nebo v online databázi) oznámí Gatekeeperu, že Apple notarizoval software. Gatekeeper zobrazí tuto informaci uživateli a ten si může vybrat, jestli bude v procesu spouštění pokračovat.

Notarizovat lze různé distribuční podoby software, především:
  • aplikace pro macOS
  • doplňky jádra
  • obrazy disku ve formátu UDIF
  • instalační balíčky
Notarizace zároveň zajistí, že nedojde k úniku podpisových klíčů pro vývojářské Developer ID. Notarizační služba totiž ukládá průběh auditu software a pokud dojde k jeho pozměnění, lze vydané razítko zrušit.  

Lze tento proces obejít?

V současné verzi macOS 10.14.5 beta 2 existuje možnost zařadit doplňky jádra na whitelist. Pokud máte ve firmě nasazeno UAMDM (User Approved MDM), lze tyto doplňky jádra zařadit na tento whitelist a notarizace nebude vyžadována. Budoucí verze macOS však mohou přistupovat k whitelistování jinak.  

Zdroje